pondělí 5. srpna 2013

Recenze na knihu: Kouzlení



Konečně jsem se dokopala k přečtení této knihy, která mi na poličce leží už nějaký ten měsíc. Knihu jsem si výhodně koupila na bazaru a potom na ni zapomněla. Až teďka jsem si ji zapsala do seznamu knih v projektu Měsíční párování (Který je jen tak mimochodem úplně úžasný, určitě se zúčastním i příští měsíc!) a TerushQaH mi ji vybrala…

Z počátku se mi do ní moc nechtělo, z prvního dílu mám smíšené pocity, a tak jsem se bála, co si spisovatelka na mě připraví tentokrát. Pokud jste četli moji recenzi na první díl, jistě víte, že se mi vůbec nezamlouvala představa Laurel jako rostliny, pochopila bych, kdyby byla trochu odlišná od lidí, ale že je úplně stejná a navíc rostlina, ne to je pro mě jako trn v oku! A navíc to že kvete… no nebudu se tu rozčilovat, prostě to přijmu jako skutečnost a pokusím se nad to povznést při hodnocení druhého dílu. Koneckonců jsem se do čtení druhého dílu pouštěla, už s vědomím Laurel jako rostliny atd.

Kniha si sice psaná ve třetí osobě, ale zde mi to tolik nevadilo, co se spisovatelce musí nechat je, že psát opravdu umí. Stejně jako první díl mě i druhý bavil a nemohla jsem se od něj odtrnout dokud jsem ho celý nepřečetla.

V knize se toho, co se dějově týče, stalo velmi hodně! Nebudu vám nic víc prozrazovat, nicméně každou chvíli je čtenář napnutý… Nechybí zde vůbec nic, drama, romantika, akce, napětí vše zde je v pořádných dávkách!

V prvním díle jsem si povahy Laurel moc nevšímala, pořád jsem se totiž nemohla dostat přes již zmiňovaný fakt… Nyní jsem se tedy zaměřila na její chování a musím říci, že mě chvílemi dost štvala. Dost mi vadilo, jak urputně chtěla mít "to nejlepší z obou světů", jak vodila Davida a Tamaniho za nos, jak randila s oběma najednou…


Stejně tak Tamani mi nesedl. Obdivuji ho, jak dokázal na ni ta dlouhá léta čekat, jak odevzdaně ji miluje. Nicméně to, co ke konci udělal, mi přijde sobecké, bezohledné… Když ji miluje, jak tvrdí, neměl by chtít, aby byla šťastná? Teďka když tu tak nad tím uvažuji, mi hodně připomíná Jacoba ze Stmívání, co myslíte vy? (toho taky nemám v lásce)

Ještě zpět k Laurel. Dost mě dostávalo, jak nemohla, spíše nechtěla pochopit jejich kulturu. Je odlišná to se dá čekat, je svým způsobem dost "kastovní", ale jim to zřejmě tak vyhovuje. Proč to tedy nedokáže pochopit? To se jí nemůže na tu dobu, co v Avalonu pobývá, podřídit? Sice mně osobně taky přijde plno jejich zvyků a společenských návyků divných, ale co… Prostě mi Laurel přišla dost netolerantní!

Abych to tak nějak shrnula a uvedla na pravou míru. Kniha je zajímavá, originální, čte se jedním dechem, nic zde nechybí. Nicméně chvílemi mi pár věcí přišlo dost přitažených za vlasy! Dost postav mě štvalo… A taky jsem moc dobře nepochopila konec. To nic ale nemění na tom, že další díl si přečtu! Chci totiž vědět, jak tohle může vůbec dopadnout!!!


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Dostala jsem ji za úkol přečíst v projektu knižní párování!

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
(opravdu nevím…)

3. Definujte knihu jedním slovem.
Florela

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Jak jsem se již zmiňovala, Laurel mi nesedla stejně tak Tamani. Asi kdo mi nevadil, byl David, toho jsem si docela oblíbila a potom taky Chelsea jsem si dost oblíbila. Škoda že i autorka nedala v knize více prostoru, snad příště!

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Originalita, tedy alespoň pro mě. Pořád totiž čtu o upírech, andělech a já nevím o čem ještě. Toto je asi jediná série, co čtu, o "vílách".

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Opět jsem o tom již psala! Květ a to že jsou rostliny!

7/10

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za komentář, vždy potěší!