Rok vydání: 2011
Nakladatelství: Host
Doba čtení: 23.7.2012- 26.7.2012
Počet stran: 280
Kniha
je psána v první osobě tedy takzvané ich formě, kterou mám raději,
jelikož mi více umožňuje se do postav vcítit. Ve vyprávění se střídají
dvě postavy a to Kate, lidská dívka, a Josh, upír.
Při
čtení jsem se opravdu nenudila, kniha měla děj a rychlý spád. Na každé
straně se objevilo něco nového a napínavého, co vás nutilo číst, až
dokud jste knihu celou nepřečetli.
Příběh
začíná, když se Josh nastěhuje do svého nového domu a v podkroví objeví
staré zrcadlo, které neodráží jeho pokoj, jak je u zrcadel zvykem, ale
pokoj nějaké dívky. V tu samou dobu si Kate kupuje ve starožitnictví
úplně stejné zrcadlo, ovšem to zas odráží podkroví nějakého domu. Tak se
do sebe ti dva zamilují, po několika komplikacích se setkávají i
doopravdy. Jenže se ukáže, že Katin kamarád Daniel je lovec upírů a
ještě spousta jiných okolností…
Musím
se přiznat, že i v jako plno jiných knihách, jsem i v této viděla prvky
ze Stmívání. Asi to bude mnou a mojí posedlostí. Nicméně kniha měla
super konec. Víte, většinou v knihách čtete o happy endech, ale musí se
pokaždé stát? Tedy, i tady to skončilo šťastně, ale ne podle jejich
představ… (nechci vám moc spoilerovat) Mám už docela dost toho, jak se v
každé knize hrdinové dostanou i z těch největších potíží, které se jeví
nezdolně. Proto mi konec přišel reálnější a získal u mě plus.
Když
jsem knihu dočetla, říkala jsem si, že si musím za každou cenu přečíst i
druhý díl. Jsem moc zvědavá, o čem bude. Většinou knihy na toto téma
končí v tom bodě, kde tato spisovatelka uzavřela první díl, takže se moc
těším…
A můj poslední bod, jak je u mě zvykem,
jedná o technické stránce příběhu. Proč si na ty šedé oči nemůžou vzít
čočky? Většinou to v příbězích takto řeší, tak proč, když jel do oblasti
lovců upírů, si je nevzal?
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Dost jsem o ní slyšela…
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Dvě zrcadla
3. Definujte knihu jedním slovem.
Upíři
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Musím říci, že v této knize mi Daniel hodně připomínal Jacoba ze Stmívání, Kate Bellu a Josh Edwarda.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Super konec.
6.
A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit
si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize
(spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Když
nad tím teďka tak uvažuji, tak mě žádné zásadní nenapadá, snad jedině ty
čočky, ale i pro to může mít autorka jednoduché vysvětlení.
8/10
Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za komentář, vždy potěší!